kritéria pro výběr učitele

Podle čeho si vybíráš učitele, který bude právě pro Tebe ten nejlepší?

Spousta muzikantů není spokojena s tím, jak hraje a rádi by se posunuli na vyšší úroveň. Někteří se snaží ve své hře zlepšit na vlastní pěst, jiní hledají pomoc někoho zkušenějšího, ať už ve státních hudebních školách nebo u soukromých učitelů hudby. Někdy ani tato pomoc nenaplní očekávání, lidé odchází od svých učitelů často frustrovaní a buď na další vzdělání zanevřou nebo ještě hůř s hraním skoncují úplně.

 

Jsou případy, kdy se jedná o chybu učitelů, kteří nedokážou dostat studenta na takovou úroveň, jakou by chtěl nebo jej nedokážou motivovat tak, aby směřoval tím správným směrem. Zavinění ale může být také na straně studenta, pokud se neřídí vším, co se dozví v hodinách, což se netýká jen obsahu, ale také například efektivity cvičení atd. K těmto situacím by ovšem ani nemuselo docházet, pokud by potenciální studenti, kteří hledají učitele, nedělali tytéž chyby už při jeho výběru.

 

Největší chyba, které se lidé dopouštějí, je v předpokladu, že všichni učitelé jsou v podstatě stejní a že průběh výuky a dosažené výsledky stejně tak.

 

S tímto předpokladem se pak při výběru řídí kritérii, která můžou vést (a často vedou) k brzké nespokojenosti s výukou. O jaká kritéria se jedná?

 

Nastíním několik nejběžnějších a později uvedu taková, o kterých si myslím, že by se měla brát v potaz, ale často tomu tak není. 

 

1. Cena

 

Logicky nejběžnějším kritériem při výběru učitele je cena. Samozřejmě každý z nás na ni musí brát ohled, protože každý má své omezené finanční možnosti. Není ale správné, pokud se řídíme jen cenou a ničím jiným. A k tomu bohužel často dochází. Mnoho lidí očekává, že čím levnější je učitel, tím více ušetří, protože s každým učitelem dosáhnou za stejnou dobu stejných výsledků. To je špatně.

 

2. Lokalita

 

Zde platí podobný princip jako u ceny. Lokalitu musíme brát v potaz, ale nemůžeme se řídit jen jí. Asi málokdo bude dojíždět za výukou 100km a více (ale najdou se i výjimky). Pokud mám ale na výběr z více možností v okolí svého bydliště a rozhodnu se podle toho, že tento učitel je pro mě nejblíž, tak to podle mě také není to pravé. Stejně tak kombinace faktorů cena + lokalita není dostačující. Tato kombinace je však nejčastějším rozhodovacím faktorem těch, kteří se rozhodnou hledat pomoc učitele.

 

Z mé zkušenosti mohu uvést, že více jak dvě třetiny těch, kteří kdy projevili zájem o mou výuku, se zajímali JEN o cenu a lokalitu, kde učím.

 

Patříš také mezi ně? A myslíš, že je to správné?

 

Samozřejmě se mnou nemusíš souhlasit, ale podle mě rozhodně ne. Pokud kdokoliv při výběru bere v potaz jen tyto dva faktory, přijde mi to, jako by uvažoval v duchu "nejraději bych našel učitele, kterému budu platit 50,- za hodinu a který učí 1 minutu chůze od mého domu." Jako by tohle opravdu rozhodovalo o kvalitě výuky.

 

Tím v žádném případě neříkám, že ten nejlevnější učitel je ten nejhorší a nejlepší je ten nejdražší. Nemyslím tím ani to, že máš hledat toho nejdražšího učitele. Byl bych ale rád, kdyby se každý před výběrem zamyslel, zda se chce řídit jen těmito ukazateli.

3. Pohodlnost

 

Mnoho lidí má rádo své pohodlí a hledají někoho, kdo by se jim co nejvíce přizpůsobil. Pohodlnost může znamenat, abych cestou na výuku strávil co nejméně času – viz lokalita. Jako rodič mohu říct, že tento faktor je pro nás určující při rozvážení dětí na nejrůznější zájmové kroužky. Pokud musíme rozvážet více dětí, asi si nemůžeme dovolit každého potomka vozit někam 30 minut. Naopak je samozřejmé, že ocením, pokud se výuka koná v blízkosti mého bydliště. Neplatí to ale jen pro rodiče.

Pohodlnost může ale také znamenat, že nechci měnit plány kvůli výuce, ale že očekávám, že vyučující se přizpůsobí mým plánům, že bude vůči mě časově flexibilní. To znamená, že když potřebuji vyměnit domluvený termín, předpokládám, že to nebude problém.

 

4. Důvěryhodnost

 

Mezi nejběžnější kritéria řadím důvěryhodnost učitele záměrně až na čtvrtou pozici, protože není zdaleka nejvyhledávanějším vodítkem.

Důvěryhodnost lze chápat tak, že prověřuji daného učitele v tom, co kdy v hudbě, resp. v hudebním průmyslu dokázal. Je to důležité kritérium, ale často se na něj nahlíží ze špatné strany. Často dochází k tomu, že mylně předpokládáme, že čím je člověk slavnější, tím je lepší učitel. Pokud někdo hraje nebo hrál ve známých kapelách, pokud je někdo virtuosem na svůj nástroj nebo má vystudované prestižní školy, nemusí to nutně znamenat, že je to dobrý učitel.

Opravdu ani jedna z těchto věcí nemusí vést k tomu, že dosáhneme požadovaných výsledků. Dnes je již poměrně běžným jevem, že spousta světoznámých muzikantů nabízí výuku po internetu. Pokud by byli tak úspěšní učitelé jako jsou hudebníci, musel by se počet jejich studentů počítat přinejmenším na stovky, ne-li na tisíce. Není tomu tak. Proč? Ani ten nejlepší muzikant nemusí být nutně ten nejlepší učitel.

 

Podle čeho se tedy ale řídit?

 

Existují dvě úzce spojená kritéria, která když je uslyšíš, Ti sice přijdou logická, divil by ses ale, jak málo jsou brána v potaz, když si nadějní muzikanti vybírají vzdělání. Není se potom čemu divit, že výuka často nenaplňuje jejich očekávání.

 

Pro mě osobně jsou tito ukazatelé nejdůležitější. Pokud bych hledal někoho, kdo mě má něčemu naučit, musely by tyto body být splněny jako první a až potom bych se poohlížel po faktorech, které jsem uvedl výše.

 

Je potřeba brát v potaz, že u obou těchto faktorů musíme odmítnout to, co jsem uvedl na začátku, totiž že všichni učitelé jsou stejní. To, co uvedu, toto tvrzení popírá.

 

Domnívám se, že nejdůležitější kritéria při výběru učitele jsou:

 

1. Efektivita výuky

 

Pokud je nabízený model výuky efektivnější, s největší pravděpodobností dosáhnu pokroku ve svém hraní dříve.

Uvedu čistě teoretický příklad. Předpokládejme, že jsem na baskytaře nikdy nepoužíval hru palcem (slap), ale momentálně jsem si jako jeden ze svých cílů stanovil to, abych se tuto techniku naučil tak, že bych byl schopný hrát s ní šestnáctinové tóny při rychlosti 160bpm. Jsou způsoby výuky, kde svého cíle můžu dosáhnout za 3 měsíce a jsou jiné (méně efektivnější) způsoby výuky, kde na této úrovni nebudu ani za 6 měsíců. I přesto, že by ta efektivnější výuka byla o něco dražší, v podstatě ušetřím čas i peníze, protože dosáhnu toho, co jsem chtěl za poloviční dobu. I proto nepokládám cenu za rozhodující faktor.

 

Je mnoho věcí, které můžou zefektivnit výuku hry na hudební nástroj. Začíná to seznámením studenta s efektivnějším cvičením, tzn. že bude vědět, jak během svého trénování dosáhne lepších výsledků za kratší čas. Větší efektivitu může přinést také jiný model výuky než jen klasické kytarové lekce. Musí být ale správně použitý! Větší efektivity zpravidla dosahuje ten, kdo je opravdu učitel, nikoliv jen muzikant, který si přivydělává učením. Učitel, který si neustále doplňuje své vzdělání a vyvíjí se jako učitel, nejen jako muzikant.

 

2. Dosažené výsledky studentů

 

Pokud je výuka efektivní a vše funguje, jak má, nenechají na sebe výsledky studentů dlouho čekat. Pokud máme zájem u někoho studovat, efektivitu na první pohled rozeznáme jen stěží. Podle čeho ovšem můžeme ihned poznat to, co potřebujeme, je spokojenost a dosažené výsledky ostatních studentů. To je ten stěžejní a určující DŮKAZ, podle kterého poznám, že právě tady bude můj hudební vývoj směřovat tím správným směrem.

 

Závěrem

 

Cílem předchozích řádků rozhodně nebylo určovat, který učitel je lepší a který horší ani kterého si máte vybírat. Každý máme své osobní priority a každému vyhovuje něco jiného. Mým záměrem bylo, aby se každý zamyslel nad tím, že bychom se při výběru učitele neměli řídit jen cenou, ale že existují i jiné (důležitější) faktory, které bychom měli brát v potaz. Neznamená to hledat toho nejdražšího učitele. Každý by si měl pro sebe stanovit své požadavky a hledat ten správný mix všech faktorů, které mu nejlépe sednou na míru.